Na pastýřskou píšťalu – jak sám název napovídá – hráli hlavně pastýři ovcí. Z toho důvodu byla tato píšťala spíše nástrojem, který sloužil lidem pro rozjímání, pomocí něhož vyjadřovali své prožitky o samotě, neboť hlídání ovcí bylo velmi samotářské povolání. Obvykle nebyla, podobně jako fujara, používána pro hromadné hraní. Na píšťaly i fujary hrálo společně nejvýše pár lidí, a i to zřejmě jen vzácně. Myslím si tedy, že jak pastýřské píšťaly, tak fujaru můžeme označit bez obav za hudební nástroje používané k meditaci, a tak se mohou směle srovnávat s asijskými bambusovými flétnami.
Pastýřské píšťaly si můžete zakoupit od různých výrobců. Prohlédnout si ji můžete na přiložené fotografii. Tato píšťala má ladění G#, dlouhá je cca 40 centimetrů. Má, stejně jako všechny pastýřské píšťaly, rovné válcové vnitřní vrtání – na rozdíl od barokních zobcových fléten, které mají kuželovité vnitřní vrtání. Je vyrobena ze dřeva černého bezu a někdy se ještě zdobí ornamenty, které jsou vyráběny starou technikou – jsou leptány kyselinou dusičnou.
Pastýřská píšťala má šest tónových otvorů a na rozdíl od barokních fléten nemá žádnou zadní tónovou dírku. Vyšší tóny se u ní hrají stejnými hmaty, ale s přefukem – silnějším fouknutím. Hrana (labium), na níž vzniká tón, u ní ale není umístěna v jedné řadě s tónovými dírkami, jak jsme zvyklí u fléten. Je spolu se vzduchovým kanálem pootočena o 180 stupňů. Je to dáno tím, že pastýřská píšťala má rovný horní konec, nemá ho vybraný do zobce jako zobcové flétny, takže kdyby byla hrana a vzduchový kanál umístěna stejně jako u fléten, hrálo by se na píšťalu velmi obtížně. K ústům se tedy přikládá spodní část horního konce píšťaly.
Pastýřské píšťaly mají rozsah podobný jako barokní flétny – tedy asi 2,5 oktávy, a jsou i podobně laděné. Protože ale mají na přední straně jen šest tónových otvorů, začínají jejich rozsahy o tón výše než barokní flétny. Proto píšťala D o délce cca 30 cm odpovídá sopránové barokní flétně, píšťala G o délce cca 43 cm odpovídá altové flétně.
V dnešní době věnujeme mnoho pozornosti etnickým hudebním nástrojům z ciziny; bubnům, australskému didgeridoo, japonským bambusovým flétnám a podobně. Ale i u nás a u našich nejbližších sousedů se najde mnoho velmi zajímavých lidových, tedy etnických, hudebních nástrojů. Jedním z nich je například pastýřská píšťala, která podle mého názoru směle snese srovnání se svými japonskými bambusovými příbuznými.