Bez černý (Sambucus nigra) je listnatý keř, který má široké využití. Říká se mu také chebz, chebzí nebo pukač.
Používá se nejen v léčitelství, farmacii a potravinářství, ale také pro výrobu hudebních nástrojů.
Je málo přírodních materiálů v životě člověka, které umí zároveň zahřát, dát střechu nad hlavou a potěšit duši.
Černý bez byl jedním z posvátných stromů Keltů. Každý ze třinácti lunárních měsíců měl svůj symbolický strom a černý bez byl stromem posledních tří dnů měsíce října.
Co o historii černého bezu říkala babka kořenářka
Dnes budu pojednávat o černém bezu, protože se často v blízkosti člověka nachází a to podle přírodních zákonů znamená, že má pro člověka velký význam.
Černý bez byl člověku znám již v dobách prehistorických, jak dosvědčují nálezy bezových semen ve zbytcích kultur doby kamenné a bronzové. Proto se již v klasickém starověku setkáváme s bezem velmi hojně.
Theophrastus keř nazývá akté. Dioskurides rozeznává již dva druhy bezu: akté, což je náš bez černý, a chamaiakté, asi naše chebdí.
Příroda působí na člověka a on zase působí na přírodu. Příroda obklopuje člověka a člověk prochází přírodou. Ať chce nebo nechce, musí s přírodou žít, musí na ni reagovat.
Od středověku byl opředen celou řadou pověr. Sídlili v něm duchové, kteří se mstili za zlo, které bylo spácháno v okolí jejich keře. Proto se bez černý často vysazoval kolem chalup a stodol. Nošení bezinek chrání před zlem a negativními silami všeho druhu.
Ve středověku mu byla u různých národů připisována kouzelná moc. Říká se, že uvnitř žijí i čarodějnice, proto poraněné dřevo krvácí rudou mízou. Před kácením bezu se vkleče na kolenou říkají tajemné formule pro odpuštění.
- Při svatbách přináší dvojici štěstí.
- Těhotné ženy mají líbat bezový keř, aby zajistily děťátku šťastnou budoucnost.
- Bezinka položená vedle polštáře přináší klidný spánek.
- Do bezového keře prý nikdy neuhodí blesk.
- Bezovou hůlkou se bere míra na rakev a do rakve zemřelým se dává křížek z bezového dřeva .
- Bez se používal při pohřbívání do mohyl ve staré Británii.
- Podle křesťanské legendy se Jidáš oběsil na bezu – od té doby prý šíří kvetoucí keř bezu nasládlou vůni, připomínající rozklad mrtvoly.
- Podle jiné legendy byl Kristus bičován bezovými metlami, odsud se traduje, že má bez své léčivé vlastnosti.
- V Čechách je to keř věštecký – dívky třesou keřem a říkají: Třesu, třesu bez, pověz ty mi pes, kde můj milý dnes. Odkud zaštěká pes, na té straně je milý.
- Černý bez má chránit před ohněm, nemocemi a zlými kouzly.
- Pokud někdo porazí černý bez, aniž by zasadil nový, čeká ho velká smůla.
K čemu je či byl využíván černý bez
Bez černý patří mezi nejoblíbenější a také nejznámější léčivé rostliny. Ačkoli nevyniká krásou či vůní, požíval vždy mezi lidmi veliké vážnosti, o čemž nejlépe vypovídá přísloví: “Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.” Byl dokonce nazýván selskou lékárnou.
Plinius vypráví, jak jím léčili nemoc „boa”. Projevovala se zarudlou vyrážkou a takového nemocného šlehali větvemi bezu, až měl patrně dost. Neříká se, ale zdali vyrážka pak zmizela.
Žvýkáním bezové větvičky se zmenší bolest zubů, dále bezinka zahání horečku, léčí revmatismus i bradavice.
Bezinky sloužily jako barva pro barvení vlasů na černo.
Léčivé dýchání se stromy
Gerhard Buzzi v knize Léčivá tajemství amerických indiánů popisuje zajímavou kapitolu – Léčivé dýchání se stromy.
Devadesát pět procent všech Evropanů dýchá příliš povrchně. Proto tělo trpí nedostatkem kyslíku a tím pádem i kladných energií. Pouze ten, kdo správně dýchá, se neustále nabíjí. Kdo vědomě dýchá, je méně nemocný.
Žijeme v symbióze se světem rostlin. Vydáváme kysličník uhličitý a rostliny ho přeměňují v kyslík. Kdyby přestaly existovat stromy a keře, zemřeli bychom zanedlouho i my.
