Pentatonická flétna

Pokud by se svět dal zahrát jednou stupnicí, byla by to pentatonika.“
David Reck

Při ruční výrobě vznikají nástroje, které jsou odrazem výrobcovy fantazie a experimentu. Jsou vyráběny v různých pentatonických módech. Na fotografii je vyobrazeno pět druhů pentatonických píšťal. První zleva je čtyřdírková laděná v A tónu, druhá a třetí jsou pak v tónu G čtyř a pětidírkové, další dvě jsou malé laděné v tónu D. Tmavší z nich je v arabském módu a menší čtyřdírková je laděná d'-e'-g'-a'-h''.

Není hudba jako hudba. Všichni víme, že je hudba, která nás dokáže nakopnout nebo nám zlepšit náladu. Pak je i taková, která nás pobuřuje a irituje. A pak máme i hudbu, která zklidňuje a uvolňuje.

Vlastimil Marek ve svých knihách vysvětluje, co nám přináší a o co nás ochuzuje dnešní moderní hudba, ale i hudba starých mistrů . Tato hudba je příliš složitá, rychlá, krátká, rytmicky pravidelná, příliš „rozladěná“, obsahuje malý rozsah frekvencí. Je příliš emočně negativní. Ale právě tato hudba je všude kolem nás. Jsou jí plná rádia, televize a člověk už vlastně nevnímá, jak moc je pod jejím vlivem.

Kde vlastně stojí pentatonika? A co nám může přinést?

Podle mého názoru se na ni neprávem zapomnělo a málokdo ví, jaké možnosti nám může nabídnout. Zatím stojí stydlivě v koutě a čeká na své znovuobjevení.

Historii má předlouhou. Již 1 500 let před Kristem měla Čína rozpracovaný systém stupnice o dvanácti stupních, založený na kvintové souvztažnosti. Pečlivými matematickými výpočty, vycházejícími ze zákonů akustiky, nalezli Číňané dvanáctistupňovou chromatickou řadu. Znali matematické vztahy mezi tóny dávno před Pythagorem.

Pomocí dvanácti rourek, původně bambusových a v pozdější době kamenných či měděných, dokázali Číňané vytvořit teoretický pentatonický základ veškeré své hudby.

Vznik tónů je opředen mýtickými příběhy. Tóny v nich nejsou vnímány jednotlivě, ale jako harmonie přicházející z božského světa. Jsou propojeny s živly, jednotlivými planetami, temperamenty, smysly a podobně. O provázanosti všeho a důležitosti hudby svědčí i to, že tradiční čínská medicína pracuje s principy pěti prvků – pět orgánů, pět zvuků, pět barev. K tomu přidáme učení o pěti základních prvcích – ohni, zemi, kovu, vodě, dřevu.

S pentatonikou se ale setkáváme i v hudbě egyptské, řecké, indické, tibetské, japonské a africké. Není to nic nového, jen s diatonickou stupnicí a temperovaným laděním se hudba ve svém vývoji ubírala jiným směrem.

Pentatonická stupnice obsahuje, jak z názvu penta - řecky 5) vyplývá, pět základních tónů. Například v C dur: Budeme-li chtít pentatonickou stupnici C, vytvoříme ji vynecháním tónů f a h. U pentatonických nástrojů je však základní tón a1, a tvorbou kvint nahoru a dolů vznikne stupnice d e g a h (d).

Velkou výhodou pentatoniky je, že nám ladí s velkým počtem tónů, zároveň se to dobře pamatuje a je jednoduché ji zahrát na většinu nástrojů. Jsou zde jen celé tóny, nikoliv půltóny, takže nedochází k žádným disharmoniím.

Existuje i celá řada nástrojů v pentatonickém ladění: zvonkohry, dřevěné xylofony, lyry, kantely, flétny a podobně. S pentatonikou je tak snadné improvizovat! To znamená, že každý může tvořit a zažít kouzlo z vlastní hudební tvorby.

Pentatonika je velmi vhodná pro malé děti, od nejmenších až po děti mladšího školního věku. Děti milují, když jim maminky zpívají, popřípadě hrají jednoduchou pentatonickou melodii. Pentatonika je velmi snivá a vzdušná, zdá se, že nemá začátku ani konce. Starší děti samy rády berou nástroje do rukou a zkouší, co všechno jde zahrát. Nic není disharmonické, vše ladí a i děti zažívají pocit, že jsou malými umělci, že umí hrát. Je to velmi dobrý základ pro jakýkoli další nástroj v pozdějším věku.

Waldorfská pedagogika s pentatonikou pracuje záměrně. Rudolf Steiner (1861-1925), zakladatel tohoto alternativního směru školství, rozčlenil vývoj člověka do sedmiletých cyklů. Z tohoto rozdělení vyplývá, že první sedmiletí je důležité pro tvorbu fyzického těla, kdy se tvoří základ pro budoucí konstituci a zdravotní stav člověka. Dítě napodobuje a tím si tvoří základy myšlení o světě. Důvěřuje autoritám, potřebuje příklad dospělého a okolí.

Děti jsou celé smyslovým orgánem a vše, co se kolem nich děje, se jim jakoby vtiskuje i do fyzického těla. Měli by být v tomto věku obklopeny pohádkami, vyprávěním, spoluprožíváním reálného života (s rodiči, prarodiči, vychovateli, učiteli…), přírodními věcmi - hračkami, krásou a harmonií. Měla by to být doba bez televize, počítače, videa (to, že to pro rodiče není vždy snadné, je druhá věc). Ale je to pro dítě velkou devizou do budoucnosti. Urychlení této vývojové fáze a snaha o zakotvení základního tónu v diatonice (v durových i mollových stupnicích), může vést k přetížení dětského vnímání, myšlení a postojů. Už nikdy později se dítě k této kvalitě lidského vývoje nemůže vrátit.

I hudbou by tedy měla prostupovat jednoduchost, harmonie, čisté melodie, nepravidelný rytmus a zpěv. Snová nálada pentatoniky dává dítěti prostor pro fantazii, vytváření vlastních živých obrazů, připomíná stav před jejich narozením, uklidňuje je a léčí. Pentatonika by neměla být vázána na pevný rytmus. Písně či melodie jsou velmi volné, bez metrorytmického uspořádání.

Najděme si cestičku k pentatonice. Člověk nemusí mít hudební vzdělání, aby uměl na pentatonické nástroje hrát. Stačí se zaposlouchat a můžeme, stejně jako děti, volně řadit tóny tak, jak zrovna cítíme, podle své nálady a zkušeností. Stačí vzít říkadlo, verš a narodí se písnička. Je to velmi snadné.

Zkuste si i vy obohatit svůj svět o pentatoniku a uvidíte, že v jednoduchosti je krása.

Nabídka & Objednávky viz Ceník ...

Petra Zsáková

Literatura:

Kolektiv autorů: Výchova a zdraví našich dětí, Hranice, Fabula, 2007

Konvalinková, J.: Pentatonická stupnice, tónina starověké Číny, její historie a použití ve waldorfské pedagogice pro výchovu předškolního a mladšího školního věku

Marek, V.: Hudba jinak, Praha, Eminent, 2003

Marek, V.: Tajné dějiny hudby, Praha, Eminent, 2000

Smolková, T.: Dítě v úctě přijmout, Praha, Maitrea, 2007

Steiner, R.: Výchova dítěte a metodika vyučování, Praha, Baltazar, 1993